Zelené oči hrůzy
Pouliční lampy,které stály mnoho metrů od sebe,dnes večer podivně sálaly.Vzduch byl chladnější a nabit prázdnem...smrtícím prázdnem.Jenže pro někoho je to štastnej večer...ale zanedlouho se to změní.Na okraji malé zapadlé silnice stál domek. Nevypadal nějak moderně ani staře,byl zkrádka na úrovni. Jasné světlo z oken probourávalo tmu noci a uslepovalo sálající lampy.Do třeskutého ticha se probourávalo hlasité dunění hudby z horního patra.
Mladá 12letá dívka,zasažená praštěností puberty,tančila do hlasitého rytmu vycházejícího z rádia.Byla štastná.Za 3 dny ji bude 13.
,,Neštastné číslo...pchá'' odfrkla si pod nos Claudia.
,,Kašlu na to''a hlasitě si odkašlala,a s rachotem skočila na postel.V veselení ji však zabránilo náhlé přerušení hudby.Nasupeně se ohlédla na provinilce,který ji drzým způsobem přerušil její vlastní pařbu.Vedle police stála matka,ruku měla položenou na kazet'ák. V jejím obličeji se odrážela starost,kterou se snažila neúspěšně zakrýt.V druhé ruce křečovitě svírala nějakou kazetu.
,,Co?!'' vyprskla Claudia. Matka jí na to však nic neřekla.Jen se ještě ustaraněji zakoukala na zem a sedla si vedle Claudie na postel.Když Claudia postřehla kazetu,zvědavě se posadila a koukla se na kazetu,potom na mámu.
,,Claudie...'' začala.
,,...vím,že máš za tři dny narozeniny,ale chci ti dát jeden dárek ted'''. Povolila sevření a položila si křiklavě zelenou kazetku na klín a upřeně se na ní zadívala.
,,Dám ti jí,ale musíš mi slíbit,že si jí poslechneš až odbije 12 hodin,a nastane ten den,kdy ti bude 13 let.'' řekla s třesoucím hlasem.Claudia jen přikývla.
Matka položila kazetu na poličku vedle kazet'áku a šla do předsíně,kde se chystala jít na noční službu v práci.Dcera ji ochotně vyprovodila,a matka ji ve dveřích zopakovala: ,,ani se tý kazety nedotkni,jestli nechceš....''dál to nedořekla. Odkráčela po venkovním dlaždičkám,kde na ní čekal žlutý taxík.
Jakmile taxi s hlasitým funěním odjelo,s silným bouchnutím Claudia zabouchla dveře.Rozeběhla se do pokoje,kde opět pustila hudbu ale v 2x hlasitěji.
V mysli neměla nic jiného,než jen tu zelenou kazetu. ,,Jestli si mami myslíš,že si ji neputím tak se šerédně pleteš'' zamumlala a už svírala v ruce kazetu.Neposlouchala slova její máti,v uších měla zacpanou pubertu. Vložila kazítku do přístroje a napjatě čekala,jaký zvuk se z toho vydá.Půl minuty bylo ticho,jen malé šumění.Už už se jí chystala vyndat,jak se maximálně hlasitě spustila rocková hudba.Claudia uskočila a z úleku skončila na zadku.Hudba byla natolik hlasitá,že si musela zacpat uši.K vypínači se nemohla dostat. Jen se křečovitě svíjela na zemi.Necítila nic.Jen hlasité dunění,které téměř nevnímala a nesmírnou bolest,která svírala její klouby a nehodlala jí pustit.
Asi po 10 minutách cítila,že dunění ustává.Bolest postupně mizí,ale né zcela aby se pohnula.Najednou dům ochvátilo smrtelné ticho.Její malá stolní lampička i lampa na stropě nepříjemně sálaly,o těch venkovních nemluvě.Otevřela oči.Vlasy jí padaly do obličeje.Když se jí podařilo postavit se na nohy,její pohled ustál na stěnu u postele.Viděla tam dvě velké zelené oči,které na ní ustály a nepříjemně civěly a připadalo,jako by vysávaly ostatní energii.
Claudii jako by stuhla krev v žílách.Tupě koukala na ně,až se ozval nepříjemně skřehotavý a hluboký hlas. ,,Tvoje máma se vrátí bez nohy'' zaduněl a oči zmizely.Claudia stála jako bleskem zasažená,cítila,jak jí bere do náruče zelený vánek smrti.Před očima se jí zatemnilo...a upadla na zem.
Dlouho ovšem nespala.Okolo 5 ráno,kdy už slabě pozpěvovali ptáci,zadrnčel zvonek.Claudia se udiveně nadzvedla ze země a zadívala se směrem na dveře.Prudce se otočila směrem na stěnu,ale oči už tam nebyly.Co když to byl jen sen? V duchu si přikývla a vesele běžela otevřít dveře.Věděla,že se vrátila z práce máma.Vesele otevřela dveře,když v tom jí úsměv zmizel.Její máma stála na berlích...a bez nohy.Obličej měla zmučený a vybledlý.Večer,kdy jí máma opět povídala,že jí říkala,at' tu kazetu neposluchá.Claudia jenom brečela.Brečela hořkými slzami,nenáviděla se za to.
Matka ale to nebrala nějak vážně,což dceru doráželo.Když nastala devátá hodina,matka,chtě nechtě,musela odejít na berlích do práce.Naposledy jí upozornovala,at' si jí znova nepouští,a Claudia jen ochotně a soucitně přikyvovala. Když matka odešla,lehla si Claudia na potel,a pustlila si opět hudbu.Byla ponořená do svých šedých myšlenek.Ale nějaký prapodivný pocit jí ochvátil.Prudce se otočila směrem ke kazet'áku.Byl sticha.Ale všimla si,že tlačítko PLAY se pomaličku přitlačovalo ke spuštění.V hlavě se jí zablesklo,vždyt' tam nechala od večera tu kazetu.Strach jí svíral žíly,ale bála se,strašně se bála. Vyrazila tu kazetu vypnout,ale bylo už pozdě.Kazeta byla už asi 5 vteřin jak spuštěná,ale hudba se spustila okamžitě.Zase stejná etrémní hlasitost jí málem srazila na kolena. Chvilku dřepěla a dřžela si rukama uši.Náhle jí v hlavě něco mihlo.Hudbu skoro přestala vnímat.Ruce položila podél těla a nesmírně dábelsky se usmála. Začala se smát.Smích byl příšerně skřehotavý,přímo ušižírající.Z úst ji kapala krev.Prudce se otočila ke stěně,kde se na ní upřeně zírali ZELENÉ OČI. Opět hlas pronesl: ,,tvoje matka příjde bez druhé nohy''.
Vmžiku oči zmizeli a hudba utichla a Claudia stratila pevnou zem pod nohama.Druhý den ráno se stala to samé... jenom její máma přišla bez druhé nohy...a s podivně nazelenalýma očima.Večer si pro ní přijela sanitka na ošetření.Hned jak se dveře zabouchly,Claudii se zatočila hlava.V hlavě se jí promítla krev...mnoho krve...a také ji kapala z úst.Otevřela své modré... ne,tentokrát zářivě zelené oči.Namířila do svého pokoje,kde okamžitě zmáčkla
na kazetáku tlačítko PLAY...jenže bylo od krve.Hudba ale nehrála.Po stěně se rozlila krev.Velké množství rudé krve,která stékala po bílé stěně.Claudia se začala smát.Přiběhla ke zdi zalité krví,a začali ji olizovat. Najednou se přestala. Byla asi pár centimetrů od stěny,když se otočila.Krví se zalévali i zelené oči.Upřeně do nich zahleděla,ale neusmívala se.Byla jako nějaká služka oddaná svému pánovi. Hlas opět promluvil: ,,zítra máš narozeniny...'' Claudia přikývla,však nepřestávala se koukat na oči.'' ...a tvoje matka se vrátí...BEZ HLAVY'' a všechno se zatočilo.Oči zmizely a i Claudia málem spadla na zkrvavělou zem.Byla hrozně omámená.Stála s podlomenými koleny,otevřenou pusou a s polozavřenýma zelenýma očima,pod kterými měla tmavé kruhy. V pádu o studenou zem jí přerušil vcházející klíč do zámku. Prudce rozevřela oči,a stejně prudce se z úleku nadechla.Její smrtící zelené oči zmizely...a byly zase obyčejně hnědé.Udělala první krok...ozval se podivný čvachot.Vyjíveně se podívala na zem,potom na všechno okolo: vše bylo od rudé krve.Projel jí mráz po zádech.Ale přeci jenom šla ke dveřím...ke dveřím svého pokoje a stála na jejím prahu.Čekala až vejde máma.Podivný skřip koleček ji ovšem udivil.Najednou vchází doktor a táhne za sebou vozíček,když už jsou v prahu,podívá se Claudia na svojí matku,která seděla na křesílku...bez HLAVY!!! Claudia zavřeštěla,když v tom se na ní otočil doktor a ona pohleděla do křečovitě zelených očích.
,,vždyt' ti matka říkala,že ji nemáš poslouchat do narozenin...a přitom je máš už za jednu pouhou hodinu.'' promluvil ten odporný hlas,který slyšela tehdy ve svém pokoji. Najednou se se holý a krvavý krk její matky otočil směrem k ní a ozvalo se hlasité zavřeštění. Zrcadlo,které stálo v předsíni,prudce prasklo.A zasáhlo to přitom Claudiu...a ta s jekotem spadla na zem.Stihla jenom poslat svůj poslední pohled na dvě postavy ve předu...viděla je tam,ale rozmazaně. Zavřela oči.Ucítila jak ji svírá nicota,která drtí vnitřnosti a maže mysl.Věděla,že je to smrt. Naposledy zašeptala: ,,promin'' a naposledy vydechla. Když se propadla do tmy,hodiny začaly bít na dvanáctou: na den jejích narozenin. Kazet'ák ovšem zacvakl. Tlačítko PLAY vyjelo nahoru a světla zhasla.Ovšem potok krve nebýval větší velikosti...
Komentáře
Přehled komentářů
tohle neprestavej cist nebo se stane neco špatneho.Jmenuji se Daisy,je mi 7 let mám blond vlasy a děsivé oči.Nemám nos a uši jsem mrtvá Pokud tohle nepošleš 15ti lidem zjevím se dnes večer u tvé postele s nožem a zabijute.Tohle není vtip .Něco dobrého se ti stane v 15:22-nekdo ti zavolá nebo k tobe promluví a řekne: Miluji tě
ajaj aj aja ja ja ja aj aja jaj a
(vladusss:), 5. 9. 2009 22:53)tohle neprestavej cist nebo se stane neco špatneho.Jmenuji se Daisy,je mi 7 let mám blond vlasy a děsivé oči.Nemám nos a uši jsem mrtvá Pokud tohle nepošleš 15ti lidem zjevím se dnes večer u tvé postele s nožem a zabijute.Tohle není vtip .Něco dobrého se ti stane v 15:22-nekdo ti zavolá nebo k tobe promluví a řekne: Miluji tě
strach, zarmutok, plac
(Lexi, 11. 8. 2009 15:15)ja sa trasem este teraz a to je to uz 10 min. co som to docitala a plls pozri sa na moju stranku: www.my-dark-half.blog.cz
brrrrrrr
(Änička, 6. 5. 2009 12:36)brrrr.To byl horor.Kdyby se tohle stalo mojí mámě tak bych se zabila protože na to jí mám moc ráda.
strasidelny pribeh
(kyky, 17. 1. 2009 17:31)to bylo fakt dobry hrozne me ted pali oci, jak sem to upenlive cetla
souhlas
(Jessy, 2. 8. 2007 19:45)ada: no jasne ze mohla:) jo a mimochodem mam novy blog,takze tenhle pribeh bude jeste na nem
zelene oci
(ada, 20. 7. 2007 14:33)ty, jessy, pocuvaj, nemohla by som ten pribeh pouzit na svojej stranke?? samozrejme , napisem ze si ho napisala ty
je to fakt huste
(ada, 20. 7. 2007 14:25)ty vole, to je fakt husty pribeh... az mi mraz behal po chrbte..
hgjhkjhk
(hgzhugzhg, 22. 6. 2010 14:08)